Úvod Úřední deska Kontakty Mapa

Untitled
OBECNÍ ÚŘAD BOHDÍKOV OZNAMUJE, ŽE AŽ DO ODVOLÁNÍ NENÍ MOŽNÉ OVĚŘOVÁNÍ PODPISŮ A LISTIN.
Ověřovat můžete nejblíže na poště nebo obecním úřadě v Rudě nad Moravou nebo v Hanušovicích.
Děkujeme za pochopení.

Historie obce

OBEC BOHDÍKOV -  historie

     Vznik dnešní vesnice Bohdíkov a jejích přilehlých osad (Raškov, Komňátka, Aloisov), které patří mezi nejstarší obce Šumperského okresu, souvisí s postupující slovanskou kolonizací z moravského vnitrozemí a vznikem nových sídlišť při toku řeky Moravy. Kolem roku 1201 - 1216 se vytvořila kolem řeky Moravy celá řada malých slovanských osad, mezi nimi i obce Bohdíkov, Raškov a Komňátka.  Již dávno před velkou kolonizací ve 13. a na počátku 14. století vedla údolím řeky Moravy stará obchodní stezka do Kladska  přes Špiklické sedlo (Špiklice – Nová Seninka). Svědčí o tom slovanské názvy řek a osad v této oblasti. Například název Komňátka je pravděpodobně odvozen od „komnata", místa odpočinku putujících kupců.

    První písemná zmínka o Bohdíkově a Raškově se uvádí roku 1351, první zmínka o Komňátce je uvedena v roce 1397. Aloisov (něm Aloisthal) byl založen knížetem Aloisem z Lichtenštejna koncem 18. století na místě zmizelé vsi Kubčov, připomínané v letech 1396, 1397 (Kubczow).

První název, pod kterým je obec Bohdíkov známa, je Villa Martini (vesnice Martinova), německy Märzdorf, v roce 1397 se nazývá Budikow a teprve potom Bohdíkov. Od roku 1872 Český Bohdíkov, nejseverněji položená česká obec v pohraniční oblasti, v minulosti stále sváděla zápas o udržení svébytnosti a českého jazyka, neboť byla obklopena obcemi, které již v minulosti podlehly německému tlaku v důsledku kolonizace českého pohraničí německým obyvatelstvem. Název Český Bohdíkov (v letech 1938 - 45 Bömisch Märzdorf) byl v roce 1947 změněn na Dolní Bohdíkov. Katastr obce tvořily rozsáhlé lesy, hosp. půda - 891 ha (lesy 445, pole 339, louky 46, pastviny 45, zahrady 16). Roku 1900 zde žilo 1 280 obyvatel z toho 1 211 národnosti české  a 69 německé. Roku 1921 se napočítalo 159 domů a 1 109 obyvatel, z nichž bylo 549 mužů a 560 žen, z celkového počtu bylo 991 Čechů, 105 Němců a 13 cizinců. Roku 1924 se tu nacházela Četnická stanice, 1948 –SNB (Sbor národní bezpečnosti).

Součástí Bohdíkova je od roku 1960 obec Raškov. Raškovský katastr o rozloze 1304 hektarů je složen ze dvou katastrálních území. Vedle Vsi Raškova byl do poloviny 19. století (1850) samostatnou obcí též Raškov Dvůr. Do sedmdesátých let 19. století byla částí Raškova též později samostatná obec Holba (dnes součást Hanušovic). Vesnice se v historických pramenech objevuje pod jménem Nicolas (z němčiny Nikles), starší český název byl Vraškov. Vždy příslušel k rudskému panství a statku. Byla to zemědělská obec s rozsáhlými lesy a s místním průmyslem. Roku 1900  hospodářská půda měla rozlohu 1275 ha (lesy 981, pole 236, louky 36, pastviny 22). Vesnice ležela na národnostní hranici a měla od počátku smíšené obyvatelstvo. Přesto však před třicetiletou válkou mezi usedlíky převažovalo etnikum české. Roku 1642 byla obec zdevastována švédskými vojsky. V roce 1677 se už mezi 26 usedlíky uvádí jen 9 Čechů a podíl německého obyvatelstva vzrůstal až do moderní doby. V roce 1900 žilo v obou částech Raškova ve 129 domech 903 obyvatel, z nichž naprostá většina byla národnosti německé. Po roce 1918 se počet Čechů podstatně zvýšil, ale přesto bylo v roce 1930 ze 780 obyvatel 663 Němců a 110 Čechů. Po odsunu německého obyvatelstva a novém osídlení žilo v roce 1950 ve 148 domech 542 obyvatel.

Komňátka byla přiškolena a přifařena k sousední obci Raškov Německý název obce Köhmet. Katastr Komňátky měl rozlohu 392 ha. Z toho 258 ha polí, 76 ha lesů, 32 ha pastvin a 16 ha luk. V roce 1900 tu žilo 497 obyvatel, v roce 1950 už pouze 245 obyvatel (vždy v naprosté většině národnosti české).

Po roce 1848 byly obce Bohdíkov, Raškov i Komňátka připojeny k politickému a soudnímu okresu Šumperk. Před druhou světovou válkou byly obsazeny německými vojsky  8. 10. roku 1938, jako okolní obce šumperského okresu v rámci obsazování Sudet. V místních lomech na vápenec pracovali angličtí zajatci (skupinu v Bohdíkově a Raškově tvořilo 75 mužů – pobočka zajateckého tábora v Lamsdorfu č. 1 a 149). Roku 1942 byl v Šumperku vytvořen ilegální revoluční výbor. Jedním z členů byl K. Holomek z Českého Bohdíkova. Výbor organizoval ozbrojené povstání, jehož termín měla určit exilová vláda. Schůzky se mimo jiné konaly i v Bohdíkově. K  akci nedošlo, protože celý výbor byl pozatýkán o Velikonocích 1944. V lesích u Komňátky (ale i Chromče, Bušína, Vyšehoří, Sudkova a Rudoltic) operovala partyzánská jednotka Moskva vedená Stanislavem Hlochem, která vznikla 15. srpna 1942, aktivně pracovat začala 1. srpna 1943. Pomáhala uprchlým zajatcům při cestě z republiky, podnikala sabotáže na trati. Obce byly osvobozeny sovětskou armádou 8. 5. 1945. Dne 17. března 1960 byly Bohdíkov, Raškov a Komňátka sloučeny v jeden hospodářský i politický celek pod názvem Bohdíkov. Do té doby měla každá osada svůj Obecní úřad, školu, knihovnu i Jednotné zemědělské družstvo, spolky hasičů, národní jednoty ap. Roku 1968 Šumperský okres obsadily motorizované jednotky polské armády. Tyto pak byly vystřídány vojáky Sovětského Svazu, kteří zůstali v kasárnách v Šumperku do roku 1991.


PAMÁTKY

   Nad osadou Raškov Dvůr, na levém břehu řeky moravy, se v minulosti vypínal Nový hrad (patří však do katastru obce Kopřivná), nejrozsáhlejší hradební komplex této části severní Moravy, byl postaven počátkem 14. století pány z Lipé. Vystřídal řadu majitelů. V roce 1421 jej odkoupil král Zikmund v době husitských válek za účelem udržení silného vojenského štítu, a tím i mocenských pozic své vlády na severní Moravě. Roku 1438 převzal hrad Bernard z Cimburka, který je znám loupeživými výpady po okolí. 1445 přechází hrad do správy Jana Tunkla z Brníčka a na Zářeze a poté jeho syna Jiřího Tunkla. V letech 1470 - 1480 hrad získal svoji největší hospodářskou, politickou i vojenskou moc. Během česko – uherských válek však byl hrad obléhán a dobit vojsky Matyáše Korvína. V roce 1490 už hrad ležel v rozvalinách a nikdo z následujících majitelů se jej nesnažil obnovit. Od roku 1494 je hrad majetkem rodu Žerotínů, od roku 1619 rodu Odkolků. V roce 1624 jim však byl majetek zkonfiskován a prodán Karlu z Lichtenštejna. Rodu Lichtenštejnů hrad patřil do roku 1710, kdy byl prodán Janu Jáchymu z Žerotína. Posledním majitelem hradu byl Karel z Žerotína. Pozemková reforma roku 1907 hrad zestátnila. Bohdíkov byl jednou z poddanských vsí novohradského panství. I dnes pozůstatky zdí, hradeb a věží naznačují rozsáhlost hradního komplexu a lákají turisty i milovníky historie.

V roce 1346 zřídil císař Karel IV. biskupství v Litomyšli, do kterého byl začleněn i děkanát šumperský s 24 farami, kostely a kláštery. Mezi nimi jsou jmenovány i obce Bohdíkov a Raškov, které měly v této době dřevěné kostely s farou. V roce 1678 prastarý dřevěný kostelík s farou v Bohdíkově vyhořel a fara přešla k Rudě. Nynější kostel sv. Petra a Pavla vybudoval deset roků po moru v roce 1725 nekatolík kníže Josef z Lichtenštejna. Od roku 1836 zde byla i duchovní správa. Od roku 1958 je kostel kulturní památkou. Stejně jako kostel sv. Jana Křtitele v Raškově, který byl postaven přibližně ve stejné době (1722-33) na místě původního dřevěného kostelíka. Stavět se začal už roku 1711 na popud a za finančního přispění Jana Adama z Lichtenštejna. Roku 1784 se fara v Raškově oddělila od farnosti rudské a od r. 1785 vedla matriky občanů Raškova i Komňátky až do roku 1885. Bohdíkovská fara se osamostatnila v roce 1869. Matriky vedla od roku 1863 až do roku 1895. V Komňátce byla postavena v roce1893 kaple sv. Jana a Pavla i s přilehlým hřbitovem.

Od svého vzniku náležela vesnice Bohdíkov k šumperskému panství, které bylo často, zvláště od konce 14.století, moravskými markrabaty zastavováno věřitelům z řad šlechty. Od husitských válek vládly nad bohdíkovskými poddanými příslušníci různých panských rodů, mezi nimi Kunštátští, Lobkovicové, Tunklové a Žerotínové. Za Petra ze Žerotína přešlo šumperské zeměpanské zboží trvale do dědičného vlastnictví Žerotínů (1507). Po roce 1565 přešla obec do poddanství Tobiáše Proga z Velmic (koupil jej od Jana ze Žerotína). V 70-tých letech 16.století byl budován v Bohdíkově ucelený vrchnostenský hospodářský komplex sestávající z podniků typických pro tehdejší šlechtické podnikání Tvořily ho zemědělské dvory, pivovar, mlýn a dokonce i rybník. Roku 1560 byla vybudována i šlechtická tvrz v Bohdíkově (nedaleko zastávky Komňátka) – poprvé se výslovně uvádí r. 1576. V roce 1592 bylo panství prodáno Janu Odkolkovi z Oujezda. Za účast na stavovském povstání v letech 1618 - 1620, bylo panství roku 1622 jeho synovci Janu mladšímu Odkolkovi zkonfiskováno a dáno knížeti Karlu z Lichtenštejna, který je připojil k rudskému panství. To vlastně znamená zánik tvrze, z níž se stalo pouhé knížecí hospodářské stavení. Někdejší němečtí usedlíci tvrzi říkali Schlössle (Zámeček). Tvrz je od roku 1803 ve vlastnictví rodu Dašků. V 19. století byla přestavěna na hostinec s názvem Krčma, který se stal centrem veškerého kulturního a společenského dění v obci. Konaly se tu zábavy a plesy, schůze českých spolků, zkoušky bohdíkovských muzikantů, hrálo divadlo (od roku 1923 do roku 1959). Vedle krčmy byla postavena hasičská zbrojnice (původní 1889, nová 1956), během 2. světové války tu vzniklo fotbalové hřiště (do roku 1940, kdy jej majitel Jan Daška musel rozorat, po roce 1945 bylo opět obnoveno) a v 60. letech 20. století letní divadlo (1968). Pohostinství Krčma bylo uzavřeno v roce 1969. 28. 12. 2000 byla Ministerstvem kultury ČR tvrz prohlášena kulturní památkou.

DOPRAVA

Silnice II. třídy z Rudy do Hanušovic tvoří jakýsi obchvat obce Bohdíkov, který odvádí hlavní provoz nákladních i osobních aut směrem na Jeseník mimo obec. Byla postavena v letech 1827 - 1833, (silnice ze Šumperka do Goldštejna) a to robotou. Každá obec panství Ruda a Goldštejn musela vybudovat kus silnice. Silnice III. třídy prochází obcí Bohdíkov a umožňuje její napojení na město Šumperk přes Temenici. Byla vybudována v letech 1892 - 1894.

    V roce 1870 se začalo pracovat na stavbě železniční dráhy. Původcem stavby této dráhy byla sousední Říše německá. Neboť prý zvláštním ujednáním po válce 1866 bylo Rakousko nuceno přikročit  k vybudování dráhy z Bludova do Mezilesí přes Hanušovice a Mladkov Lichkov. V roce 1873 projel slavnostně naší obcí první vlak tažený parní lokomotivou zvanou „Vulkán". Prvním vlastníkem této trati byla společnost MGB (Mührische Grenzbahn - Moravská pohraniční dráha). Od roku 1883 provozovaly veškerou dopravu C. k. státní dráhy a v roce 1895 došlo k úplnému zestátněni. Železnice pomohla výraznému vzestupu průmyslu a výroby v celém kraji. Dnes je tato trať součástí tratě 292 Šumperk - Krnov a významnou spojnicí pro rychlíky z Olomouce do Jeseníku. Na území obce je vlakové nádraží Bohdíkov (stanice Český Bohdíkov založena 1885, nádraží – přízemní domek od r. 1873) a dvě zastávky v dolní části Bohdíkova (Komňátka – 1873, dnešní budova postavena 1963, ) a směrem na Hanušovice v Raškově Dvoře (Raškov – postavená v roce 1999).
 

PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ

          Původně se v obci Bohdíkov nemajetný lid zabýval dřevařením (kácením stromů, pálením dřevěného uhlí) a lovením dřeva z řeky Moravy (které bylo splavováno do hutí v Aloisově), kdežto bohatší se věnovali obdělávání půdy. V okolí Raškova se těžila železná ruda zpracovávaná ve zdejším vrchnostenském hamru, připomínaném již koncem 14. století, k jehož provozu připravovali zdejší usedlíci milířové dříví a vozili dřevěné uhlí. Od roku 1350 do husitských válek bylo v Raškově dolováno stříbro. V Raškově Dvoře se nacházel cukrovar, kde se na cukr zpracovávala javorová míza. V 16. století byla u vesnice v provozu pila. Na Počátkách (nad Raškovem) bylo sídlo lesního revíru rudského velkostatku a v meziválečném období státní myslivna.

Postupně docházelo k výraznému rozvoji průmyslu a stavebnictví. Většina závodů a továren však patřila německým továrníkům. Přímo v obci byly v provozu dvě vápenky, které patřily německé firmě A. Eisenstein ze Šumperka. První z nich byla postavena v roce 1874 (byla mimořádně veliká – měla 34 komor a v letech 1898 a 1912 k ní přibyly další dvě), druhá větší a modernější byla uvedena do provozu v roce 1929 (dnes její existenci dokládá pouze 60ti metrový komín). Obě zpracovávaly vápenec těžený v místních lomech. Větší lom na katastru obce Komňátka byl založen roku 1932 poblíž bylo několik starších lomů. Tento i menší  lom v dolní části Bohdíkova (kdysi knížecí) spojovaly s vápenkami úzkorozchodné dráhy (roku 1956 Moravskoslezské vápenice závod Dolní Bohdíkov uvedly, že mají 15 km úzkorozchodných tratí). Roku 1946 vápenky přešly pod Československé vápenné závody a  1948 n.p. Moravskoslezské cementárny a vápenice. Vápenky ukončily činnost 1. dubna 1976 a horní vápenka, kterou provozoval MěNV Hanušovice, v listopadu 1979. Horní lom je dnes využíván k těžbě drceného kameniva. Na dně opuštěného Exlerova lomu (za pohostinstvím U Seppla) se nachází vchod do štoly obecně zvané „Mařka“. Štola byla vyražena s cílem usnadnit přepravu vytěženého vápence z Rychtářova lomu do vápenky v Bohdíkově v letech 1941-1944. Ve štole pracovali místní čeští dělníci a váleční zajatci z pracovního tábora v Bohdíkově (Angličané, Australané, Novozéland'ané). Po dokončení byla štola dlouhá zhruba 900 metrů. Provoz prováděný prostřednictvím úzkokolejné železnice trval však jen do dubna 1945 a po květnu 1945 už obnoven nebyl. Přestože některé části štoly byly vyzděny a vydřeveny, došlo k závalům. Dnes je štola přístupná jen do vzdálenosti 320 metrů od vchodu do Exlerova lomu. Svůj název dostala podle mladé Polky (Marianny Pliszkowiczové), která zde v průběhu druhé světové války byla na nucených pracích. Ve štole po jejím opuštění vznikly příznivé podmínky pro vznik zimovišť netopýrů. Dolní lom obsahující ložisko krystalických vápenců je v současné době uzavřen.

            Na počátku 19. století byl založen na náhonu řeky Moravy mlýn a později o sto metrů výše pila, která byla poháněna vodním kolem. V roce 1870 byla doplněna o rámovačku na řezání dřeva a k této pak byla přistavěna budova slévárny a mechanická dílna. Majitelem byla firma Benesch a Krätschmer ze Šumperka, správcem byl ustanoven Eduard Kanzler. Správce Kanzler si v roce 1912 zakoupil i pilu v Raškově od vdovy Schenkové. Vystavěl i novou pilu s dvojitou turbínou pro pilu a mlýn, které v roce 1941 vyhořely. V prostorách bývalého mlýna byla koncem 19. století založena nájemcem Hilariusem Duscherem mechanická dílna na výrobu strojů pro průmysl sklářský a slévárenský. Oba objekty odkoupil pan Karel Matoušek z Chromče, který postavil i obytnou vilu číslo popisné 167 v Bohdíkově, jež se stala majetkem firmy. V roce 1912 byly objekty pronajaty židovské firmě Flesch ze Šumperka, která provozovala pilu a velkoprodej dřeva. Roku 1920 tyto objekty zakoupili Ludvík a Anna Kusákovi, kteří majetek později předali Rudolfu a Vlastě Kusákovým. Noví majitelé změnili výrobu na dřevoobráběcí stroje a slévárnu litinových odlitků. Asi od roku 1920 byla tu v provozu elektrárna. Po roce 1945 vyráběla firma Rudolf Kusák grafické a papírenské stroje. V roce 1948 byla firma znárodněna – národní podnik „Papcel“ opravny a výroba knihařských strojů. V současné době zde sídlí firma JESAN KOVO s.r.o. Šumperk, provoz Bohdíkov (vyrábí ohýbačky plechu pro klempíře a další nástroje) a část byla navrácena potomkům původních majitelů, kteří tu provozují pilu a kovoobráběcí firmu JB MONT.

 V Raškově byla roku 1864 založena malá manufaktura - přádelna nití a výroba destiček na kartáče. Majitelem byl Antonín Schenk. 1924 byl zřízen tovární podnik "Erste Nordmahr. Chemprodukte, Krystallsoda Fabrik Nikles," majitelka závodu Hedwig Schenk, Raškov, který vyráběl krystalovou sodu. Firma A. Schenk, roku 1926 rozšířila výrobu o korkové desky (korkové zátky). V roce 1934 byl závod přestavěn a rozšířen. Roku 1946 byla rodina majitele Schenka vysídlena a závod znárodněn pod názvem Korek, n.p. Bohdíkov, provoz 04 n.p. Korek Klášterec nad Ohří. Tento podnik vyráběl korkové výrobky, v pozdější době svou výrobu rozšířil o výrobu nádob, uzávěrů a obalů z hliníku. Po řadě let stagnace, kdy byl objekt opuštěn, byl závod odkoupen soukromou firmou s belgickou účastí ISOLA POWERTEKK s.r.o., která po rekonstrukci závodu a jejím zmodernizování začala vyrábět žárově pozinkovanou plechovou střešní krytinu.

 Koncem 18. století (1790) byla knížetem Aloisem z Lichtenštejna založena v Aloisově huť na zpracování železné rudy. Protože však byla železná ruda v té době ve zdejším okolí nekvalitní a zásoby byly v krátké době vyčerpány, stala se výroba nerentabilní. Když potom v roce 1873 huť vyhořela, přeměnil ji nový majitel Johan z Lichtenštejna na papírnu (roku 1880). Nájemcem a později (od roku 1890) i majitelem se stal Adolf Karger, který majetek předal svému synovi Leo Kargerovi. V roce 1948 byl závod znárodněn a zmodernizován. 28.9., podle zakládací listiny ministra průmyslu, byly zřízeny Aloisovské papírny n.p. (základním závodem byl Aloisov, patřil sem i závod Písečná)- výroba kartonů a papírů různých druhů. V současné době závod Aloisov vlastní firma Olšanské papírny a.s. a vyrábí se tu bílé i barevné papíry, kartony apod.

    Dne 27. ledna 1958 byla panem Františkem Krobotem, vlastníkem poloviny domu číslo popisné 95 v Raškově, založena Lahůdkárna Raškov, výrobna L SD Jednota Zábřeh. Druhá polovina připadla do vlastnictví MNV Raškov jako konfiskát po manželce Filomeně Krobotové, která byla německé národnosti. Později se stala majitelem celého objektu JEDNOTA Zábřeh. Dne 28. 2. 1991 byla provozovna v rámci restitucí navrácena původnímu majiteli, manželce po Františku Krobotovi, paní Filomeně Krobotové. Ta provozovnu prodala soukromníkovi panu Doleželovi Josefu z Bohdíkova, který ji předal svým dětem. Dnes zde sídlí pohostinství u Seppla, řeznictví a obchod s potravinami a smíšeným zbožím. Polovina domu patřící obci, se stala kulturním střediskem (tzv. Klub mladých), v 80. letech došlo k významné přestavbě a nový Kulturní dům  byl v roce 1988 slavnostně otevřen. Konávají se tu plesy, taneční zábavy, koncerty i schůze různých organizací. Nachází se zde i veřejná knihovna s internetem.

    Dne 2. června 1957 bylo v obci Bohdíkov založeno jednotné zemědělské družstvo, které mělo 17 členů. V Raškově bylo Jednotné zemědělské družstvo založeno již na podzim roku 1949, v Komňátce v roce 1956.  Roku 1961 byla družstva sloučena pod název Jednotné zemědělské družstvo Vítězný únor s vedením v Rudě nad Moravou (Hosticích). Majetky družstva byly po roce 1989 většinou navráceny původním majitelům, zbytek spravuje ZD Kameníček a.s. se sídlem v Hosticích. Z objektů  v obci zůstal v provozu pouze kravín v Raškově. V současné době je zemědělská výroba v obci provozována jen omezeně, v podobě několika malých rodinných farem.  Zemědělstvím se dnes v obci zabývá  13 zemědělských podnikatelů a 18 samostatně hospodařících rolníků.
 

ŠKOLSTVÍ

    První vyučování v Bohdíkově započal učitel Jan Matýs, rodák zdejší obce, v roce 1799. V roce 1819 daroval kníže Lichtenštejn pozemek a dřevo na stavbu dřevěné školy, kde se potom vyučovalo. V roce 1859 byla zahájena stavba nové přízemní zděné školy, která byla dokončena v roce 1860. V roce 1880 byla rozšířena na dvojtřídní. Roku 1884 byla provedena přístavba prvního patra. Zde potom vznikl byt pro podučitele a další třída. Kapacita školy tím dosáhla počtu 200 žáků. V budově je i moderní kuchyně, která vaří obědy nejen pro školu, ale i pro školku a občany celé obce. V Raškově bývala škola německá (od roku 1785), s českou třídou, kterou navštěvovaly děti i z Komňátky a Štědrákovy Lhoty. V roce 1935 zde české obyvatelstvo prosadilo výstavbu české základní školy, která byla v provozu donedávna. Také v obci Komňátka byla postavena základní škola v roce 1878 (prvním učitelem byl Jan Minář, do dnešní podoby dostavěna v r. 1936), která svůj provoz pro nedostatek žáků ukončila v roce 1969. Mateřská škola byla postavena v obci v roce 1909 „Školským spolkem moravským" se sídlem v Zábřehu za obnos 3 300 zlatých (dnes se na jejím místě nachází Obecní úřad s knihovnou). Nová mateřská škola v Bohdíkově byla  postavena v Akci „Z“ v roce 1984. V Raškově se Mateřská škola nacházela v samostatné budově vedle základní školy. Dnes už pouze jedno oddělení MŠ pracuje v budově bývalé fary  postavené v roce 1875. V roce 2009 došlo v Bohdíkově k přestavbě budovy základní školy na mateřskou školu a mateřské školy na základní školu. Současně ukončila provoz základní škola v Raškově (pro nedostatek žáků). Děti z Raškova jsou dopravovány autobusem do nové školy v Bohdíkově.
 

SPOLKY

    V obci vždy pracovaly různé spolky sdružující místní občany. Některé z nich pracují dodnes. Dne 20. ledna 1886 byl založen Dobrovolný hasičský sbor v Bohdíkově, který v roce 2006 oslavil 120. výročí své existence a v současnosti stále aktivně pracuje hlavně v oblasti kultury, sdružování občanů a akcí pro děti. Zaštiťuje v současné době i Bohdíkovské seniorky (Mažoretky), orientální tanečnice a Bohdíkovské Amazonky (fotbal. tým). Ve stejném roce (12. srpna) oslavil 125. výročí svého vzniku SDH v Raškově (založený v roce 1881). Součástí tohoto sboru je Zásahová jednotka, která aktivně zasahuje při požárech a dalších mimořádných situacích v obci i okolí. Také v Komňátce po letech útlumu aktivně pracuje Sbor dobrovolných hasičů (založený 1889), který nejen pro občany Komňátky pořádá řadu společenských akcí. V roce 1907 byla založena tělocvičná jednota Sokol. V srpnu 1910 byla slavnostně otevřena sokolovna. Tělovýchovná jednota Sokol byla v obci velice agilní dobrovolnou složkou. Až do okupace pohraničí organizovala tělovýchovné slavnosti, akademie a měla i aktivní divadelní a pěvecký kroužek. V roce 1938 byla zakázána. Po osvobození však svoji činnost ihned obnovila, dnes bohužel její činnost stagnuje. Z TJ Sokol se postupem času vyčlenil Fotbalový klub (založený v roce 1933), který v roce 2008 oslavil 75 let své existence. Je nejaktivnější společenskou organizací v obci. V současné době v rámci FK hrají týmy starších žáků, dorostenců, mužů, bývalých hráčů i tým malé kopané. Kromě fotbalových utkání pořádá klub plesy, zábavy i posezení u táboráku. Od roku 1991 do konce roku 2007 pracoval nejprve v Raškově a potom v Bohdíkově oddíl skautů. Dlouhá léta měl Bohdíkov i svou hudbu. Kapela, která v dobách první republiky čítala téměř 40 muzikantů, měla vynikající ohlas v širokém okolí až do 80. let minulého století. Taneční skupina Swing club Bohdíkov hrávala od roku 1960 na plesech a zábavách až do roku 2004. Skupina muzikantů dechové hudby hrává příležitostně dodnes.

 Od roku 1999 je obec Bohdíkov členem svazku obcí Region Ruda. V roce 2005 bylo obnoveno partnerství s obcí Nitranské Sučany z okresu Prievidza, které bylo přerušeno koncem 60. let minulého století. Roku 2006 stála obec u vzniku sdružení MAS Horní Pomoraví o.p.s., jehož je aktivním členem.

Dle záznamů v kronikách a literatuře
zapsala Jana Málková,
kronikářka obce Bohdíkov

Obec Bohdíkov - obecní úřad - ekatalog.czMěstské, obecní úřady - ekatalog.cz

  © 2019  Obec Bohdíkov   |  Licenční podmínky   |  Prohlášení o přístupnosti